ROZHOVORY - hudba

Rozhovor s kapelou JOKERS (29.10.2023)

Petr SOUKUP - hlavní zpěv

Martin PELIKÁN - klávesy, akustická kytara, vokály

Honza ZÍDEK - elektrická kytara, vokály

Pavel STÁREK - basa, vokály

Štěpán DRÁBEK - bicí


Kapela JOKERS.jpg

Kapela JOKERS existuje už od roku 2008. Letos slavíte 15 let od jejího založení. Jak kapela vznikla a kdo z jejích členů v ní hraje od začátku? Pokud je nám dobře známo, tak Petr, byť je hlavní zpěvák, se do týmu kapely přidal až později, je to tak?

Petr: Ano, to je pravda. K úplnému vzniku kapely řekne víc Honza. Já jsem se do kapely dostal přes moji tehdejší učitelku zpěvu Zuzanu Janišovou. Kluci hledali zpěváka, já jsem vložil "nohu do dveří" a už je to 10 let.

Honza: Jak to tak bývá, kapelu jsme jako mladí a krásní milovníci hudby založili už na gymnáziu. Vzhledem k tomu, že tento rozhovor poskytujeme psanou formou, mohu čtenáře ujistit, že krása nám zůstala dodnes :-)

Můžete jednotlivé členy kapely představit, a to včetně nějakých případných pikantností? :-) 

Petr: Sem musím vsunout takový interní Jokers vtípek. Když někomu představuji členy kapely, tak nás většinou představím jako: Pišta, Pája, Píďa, Peli, Pjótr. Jakmile to někdo slyší, má z našich jmen pěkný guláš. To je prostě recept, jak si nás nezapamatovat. Ale ten výraz ve tváři stojí za to.

Honza: Hlavním hlasem kapely je Petr (veliký = Pjotr balšoj), který do pražské uhlazenosti zbylých členů vnáší prvky krkonošské syrovosti. Na podiu se s ním skvěle doplňuje klávesák a akustický kytarista Martin Pelikán (Peli), divadelník s jemnou uměleckou duší. Rytmickou část naší sekce jsme pořídili v akci 1+1 zdarma v Kytary.cz, kde jak basák Pája, tak bubeník Štěpán (Pišta) pracují. Já se krom mazlení s kytarou starám o chod kapely.

Á propos název kapely - JOKERS - prý znamená zkratku "Jako okřídlení krocani exujeme rybníky slivovice" , je to pravda? Kdo to vymyslel? :-)

Honza: Je to tak, při tvoření názvu jsme toužili dosáhnout absolutní originality. Ta se ovšem střetla s realitou při tvorbě prvního plakátu, kam se tento poetický název nebyl s to vejít. Neměli jsme tedy jinou možnost, než z něj udělat akronym.

Vytvořili jste si vlastní hudební styl, který nazýváte "FetišPop" - co pod tímto názem mám jako posluchač představit, co to přesně znamená? 

Petr: FetišPop je o lásce k neobyčejně obyčejným věcem. Lásce, která nezná meze v hudebním žánru, takže si neváhá šáhnout jak na rock, rap či funky. Ten pop tam je hlavně proto, že my chceme prostě dělat písničky, které se líbí jak nám, tak posluchačům.

Honza: Ačkoliv už se o to několik odvážlivců pokusilo, popsat FetišPop na papíře, je jako tančit o architektuře nebo krasobruslit o pivu. Jeho sílu nelze objevit jinak, než na živém vstoupení kapely Jokers.

Jak už výše uvedeno - zpíváte nejen o lásce "klasické", ale i o lásce "neklasické" - například píseň Držgrešle (která má mimochodem super videoklip) je o lásce k sobě samému, skoro to až připadá, že v ní zpíváte o lásce narcistické. Kdo byl předlohou pro tuto píseň? 

Petr: Tohle je otázka na tělo.

Honza: Konkrétně moje tělo. Píseň je spíše o neúměrné lásce k penězům. Zpívá ji skrblík, který by sice rád randil s dívkami, ale při představě, kolik grešlí by ho to stálo, dává radši přednost samotě a sladkému pocitu absolutní finanční svobody.

Jak vlastně vznikají texty Vašich písní a kdo má poslední slovo ohledně jejich finální podoby?

Petr: U mě přichází inspirace nejčastěji v autě a pak ve sprše. Nebýt diktafonu v telefonu, mnoho perliček by zaniklo. Tady si vždycky říkám, jak to asi dělal Mozart, když ho napadlo něco ve vaně. Jestli jako musel vstát a jít si to napsat, nebo si s sebou bral notový sešitek do koupelny. Texty u nás vznikají individuálně a pak bývají demkraticky přijaty, a nebo přijdou pozměňovací návrhy a přes několik kol čtení pak vznikne finální podoba.

Honza: Je to tak, inspirace pro naše písně se nemá tendenci nikde schovávat. Je v běžných situacích, které my i naši posluchači každodenně prožíváme.

Oficiální videoklip DRŽGREŠLE je velmi podařený počin. Jak náročné, včetně finanční stránky, bylo zachytit a sehrát to vše tak, aby to do této finální podoby klaplo?

Honza: Máme štěstí, že kolem sebe máme velic šikovné přátele. Jedním z nich je Vojta Gibfried, který příběh klipu DRŽGREŠLE vymyslel a natočil. Většinu hereckého obsazení jsme sestavili z okruhu příznivců umělecké školy Wunderbaro, kam dodnes většina členů kapely pravidelně dochází na lekce zpěvu. Má-li klip dnes být řemeslně na úrovni, ani v přátelském prostředí se  z finančního pohledu neobejdete bez pár nul. V našem případě čtyř.

Máte nějaké nejvíce oblíbené místo, kde rádi opakovaně hrajete? Dokonce jste již hráli v Lucerně - to byl, předpokládáme, top zážitek - dáte tam v roce 2024 opáčko? 

Petr: To byla topka, no. Asi pro všechny z nás. Ale tady vždycky musíme dodat, že to nebyl čistě náš koncert. Pozvali si nás tam tehdy Vítkáči (Vítkovo kvarteto), za což jsme jim dodnes vděční. Na opáčko je asi ještě čas. (smích :-D)

Honza: Na rozdíl od divadelníků, pro hudebníky je hraní v Lucerně skutečně jedna z největších rozkoší, kterou je možné na českých prknech zažít.

Spolupracujete s kapelou Molotov party - kde jste k sobě přišli? A co je na této spolupráci poutavé nejen pro Vás, ale hlavně pro Vaše posluchače?

Petr: Potkali jsme se na odvykačce od špatných vtipů. Bohužel ani jedné kapele nebyl pobyt příliš prospěšný, a tak jsme z ní svorně utekli a místo toho pořádáme společnou tour :-)

Honza: V rámci našeho působení mezi alternativou a mainstreamem jsme se na scéně dlouho cítili trochu osamoceně. Jsme moc rádi, že si nás kluci z Molotov Party našli a už pár let můžeme tuhle oblast hudebního spektra penetrovat společně. V té spolupráci je čirá radost a zároveň síla. Tu radost můžete vidět třeba v našich klipech, kde si vzájemně hostujeme. U nás je to skladba BEAT, chystaný klip Molotov Party k písni Černý oči vyjde přibližně za měsíc. Síla se pak ukazuje ve společném turné, kdy objedeme slušnou část naší republiky. Aktuální seznam všech koncertů najdete vždy TADY.

Řekněme, že jsem člověk, který Vás nikdy neslyšel hrát - čím byste mne "nalákali" na Váš koncert s Molotov party v pátek 3. listopadu v Café V lese?

Petr: Hola, hola, přijďte, přijďte, protože Jokers to je párty a Molotov party to je joke. (Petr se směje a napodobuje principála cirkusu :-D)

Honza: Máš rád(a) kvalitně zahranou živou hudbu s českými texty, které pobaví i zamrazí? Baví Tě, když kapela v klubu rozjede show, ze který si sedneš na zadek? Miluješ welcome drinky? Pokud ano, uvidíme se 3.11. v Cafe V Lese. Výhodnější lístky v předprodeji můžete pořídit ZDE.

Pomalu se blíží konec roku 2023 a začátek nového, máte pro čtenáře tohoto rozhovoru nějaký vzkaz či motto pro rok 2024?

Petr: Hlavně vydržet. To je takové moje interní motto. Poslední dobou mi přijde, že se roztrhl pytel s různorodou motivací, jak podat výkon, jak být úspěšný a šťastný . Ono to ale vždycky nejde hned a podle našich představ. A já myslím, že je prostě potřeba leckdy: "Hlavně vydržet." A sny se stanou skutečností.

Honza:  Tos řekl hezky. Vydržte a vydržujte si kapely Jokers a Molotov party :-)

Hradistkoviny Vám děkují za příjemně ftipný rozhovor :)

Foto archiv skupiny JOKERS, zveřejněno s jejich souhlasem.

IMG_20230930_122532_204.jpg

Kapela JOKERS - oficiální web         

kapelajokers INSTAGRAM

Rozhovor s kapelou ZRCADLA (29.02.2024)

Karel ČERMÁK - bicí

Vojtěch NOVÁK - kytara

Matěj DRDLA - baskytara

Radim DRYML - kytara, zpěv a songwriting

  ZRCADLA 4.jpg   ZRCADLA 5.jpeg

           zrcadla 1.jpg                    ZRCADLA 222.jpg

Název Vaší kapely je ZRCADLA - proč zrovna ZRCADLA a jak tento název vznikl?

Radim Dryml odpovídá za kapelu: Výběr názvu je snad pro každou kapelu skoro nadlidský úkol. Musí to být originální a cool. Ideálně, aby si to každý člověk, který někde projde kolem našeho plakátu, zapamatoval. Takže jsme asi půl roku na zkušebně o názvu debatovali, až jsem já přinesl básničku, která se jmenovala Zrcadla. Poté jsme se na sebe s klukama podívali a bylo jasno. Název byl na světě.

Po roce fungování s tímto názvem jste prý ale zjistili, že už na hudební scéně existují i "jiná" Zrcadla :-) Máme na mysli folkovou kapelu Zrcadla. Nenapadlo Vás kvůli tomu svůj název změnit? Stejný název může být pro toho, kdo Vás zatím nezná, takový matoucí.

Samozřejmě, že napadlo, ale zjistili jsme, že na sociálních sítích byli naposledy aktivní v roce 2014, takže jsme se rozhodli ten název neměnit. Základny našich fanoušků jsou natolik rozdílné, že v tom nevidíme problém. Dokonce jsme vešli se členy folkových Zrcadel v kontakt a oni nám dali svolení ten název také používat. 

Vy jste kluci takoví dvacetiletí "dělníci rock´n´rollu z Litomyšle - dva z Vás jsou ještě studenti, jeden pracuje na stavbách a další doplňuje zboží do regálu - jak náročné pro Vás je skloubit školu a job pro obživu s hobby kapelou?

Naše joby jsou v pohodě - odkroutíme si svoje a čas na muziku máme. Horší to má naše studentsko-rytmická sekce. Ti jsou kvůli studiu přes týden ve velkoměstech a ani o víkendu jim moc času na muziku nezbývá, ale tak nějak "válčíme".

Kapela ZRCADLA

Loni v lednu jste vydali svoji první desku, která se jmenuje "Někde v noci part 1" - nám se v redakci nejvíc líbí píseň "Divoká a krásná". Můžete se vyjádřit k jednotlivým písním - jak vznikaly jednotlivé texty, jaká nesou případná skrytá poselství a která z písní je Vaše nej srdcovka?

Echt skrytá poselství v textech nejsou. Spíše je to o tom, že mě něco v danou chvíli nutí psát. Třeba písnička Party končí je o tom, když nad ránem v klubu vypnou hudnu a rozsvítí světla, ale Vám se ještě nechce končit a chcete dál tančit. Divoká a krásná je o mojí přítelkyni Adélce. Wanna be 16 je o tom, když je člověk zaseknutý v mládí v době, kdy v 16ti pro něj vypadal ten svět tak nějak barevněji.  A Někde v noci je o nočním toulání. A naše srdcovka? No to se nedá určit - každý člen kapely to má individuálně a proto se taky tak hádáme při sestavování set listu :-)

Á propos, kdy vydáte "part 2" ?

Materiál pro "part 2" už máme z doby, kdy vyšel "part 1". A po pravdě vlastně ani nevíme, proč jsme to nevydali už tenkrát. Takže časem se uvidí, kdy to pustíme ven. Možná zítra, možná za 5 let.

Kde a jak jste desku nahrávali a jak složité bylo sehnat na její vznik finance?

Nahrávali jsme doslova ve sparťanských podmínkách na chatě našeho bubeníka Karla. O náběry se postaral Denis Knap - kterého tímto zdravíme :-) - a o mastering se postaral Matt Diesel ve Streetsound studiu. Finance jsme tenkrát sháněli všelijak. Ale výraznou roli sehrálo to, že jsme měli celkem nabytou koncertní sezónu, takže jsme si na tu desku vydělali z větší části hraním.

Kdy a kde jste si pořídili svoji první aparaturu - kytary, bicí atd.? To určitě není pro mladé kluky ze začínající kapely levná záležitost, že? Podle čeho jste si nástroje hudby vybírali?

U každého z nás je to individuální. Já jsem třeba svou první kytaru dostal před 10ti lety jako vánoční dárek. Černýho Stratocastera - nádherná věc - dodnes tu kytaru mám. Pro Vojtovu kytaru jsme jeli, když jsme byli v prváku, společně vlakem do Prahy do prodejny KYTARY v Modřanech. Vojta na to tehdy vybral nějaké své spoření, což se ale nesměla dozvědět jeho máma :-) Jako není to levná sranda, ale byť jsme ti "dělníci rock´n´rollu", tak například neholdujeme drogám, takže se peníze na novou kytaru vždy nějaké najdou ;-)

S kapelou  máte 7. března koncert V Praze v klubu Vagon. Jak jste se s nimi dali dohromady?

To se takhle náhodou objevil kytarista kapely Jokers Peli v naší vesnici a slovo dalo slovo. Peli dokonce tenkrát hrál s naším kytaristou Vojtou v jednom amatérském divadelním spolku.

Kdybyste si mohli vybrat jednoho z členů kapely k přestupu do Vaší kapely, který by to byl a proč? :)

Rozhodně Štěpána Drábka, protože máme akutní nedostatek vintage butikových kytar.

Loni v září jste hráli dokonce i jako předkapela CHINASKI na Chinaski Open Air 2023 - jak jste se k tomu dostali a co Vám tato zkušenost dala?

Dostali jsme se k tomu tak, že jsme prostě klukům z Chinaski napsali e-mail, že se zkusíme zeptat, že tím nemáme co ztratit. Brali jsme to ale spíše tak, že nemáme šanci no a hle - dopadlo to, jak to dopadlo. Byl to koncert jako každej jinej, akorát teda místo stovky tam najednou bylo 4000 diváků, takže já jsem hodně koktal, ale ostudu jsme si neuřízli. Každopádně to byl fakt krásný zážitek.

Kde se v rámci hudební scény vidíte za cca 5 let?

Možná to bude znít jako utopie, ale ideálně jako pevná součást naší české festivalové scény, která je posledních 15 let víceméně stejná. Takže ideálně kdyby se nám podařilo rozproudit tyhle stojaté vody. Jo a taky bychom jednou chtěli získat Anděla. Ta soška se mi echt líbí :-)

Řekněme, že si tento rozhovor přečte někdo, kdo o Vás nikdy předtím neslyšel. Čím originálním byste takového čtenáře nalákali k tomu, aby si koupil Vaši desku nebo šel na Váš koncert?

Myslím, že naše hudba mluví za vše. Pokud někdo stojí o upřímný projev, brutální příval energie, české texty a odkazy na kytarovou muziku 90tých let, tak mu určitě sedneme.

Závěrem taková šik otázka - byli byste ochotní a schopní vyrobit píseň na zakázku - pokud by o to někdo projevil zájem? Nebo fungujete pouze na políbení vlastní múzou?

Zásada naší kapely je být co nejvíce autentičtí, takže primárně tvoříme na políbení vlastní múzou. Nicméně nebudeme zastírat, že v dnešní době se dá za peníze koupit hodně věcí, takže pokud by někdo pořádně zaplatil, tak bychom vytvořili píseň klidně i pro nějakou korporaci :-)

A co znamená "pořádně zaplatil"? 

Tak minimálně za 100tisíc by se o takové nabídce dalo uvažovat :-)

HRADISTKOVINY VÁM DĚKUJÍ ZA ROZHOVOR!

Foto archiv kapely ZRCADLA, zveřejněno s jjich souhlasem.

INSTAGRAM KAPELA ZRCADLA

YOUTUBE KAPELA ZRCADLA

SOUTĚŽ o 2 lupeny na společný koncert kapely JOKERS a kapely ZRCADLA ve čtvrtek 07.03.2024 v pražském klubu Vagon a o 2 trička z merche kapely Jokers.

Soutěžní úkol:

Natočte krátké video na IG story o tom, co si myslíte o spojení JOKERS se ZRCADLY, a taky tam přihoďte krátký koment o tom, jak se Vám líbil tento rozhovor.

Dvě první videa s označením @kapelajokers, @kapela_zrcadla, @hradistkoviny vyhrávají lístek a k tomu tričko z merche kapely Jokers dle vlastního výběru :-)

29.02.2024

Rozhovor s MUDr. Vítem ŠIMEČKEM - DJ V III T O (06.03.2024)

MUDr. Vít Šimeček (nar. 1991 v Mostě) je absolvent lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, aktuálně pracuje jako praktický lékař v Praze a zároveň pod uměleckým jménem V III T O vystupuje v České republice i v zahraničí jako DJ a trumpetista.

Vít Šimeček - V II TO.jpg

Co znamená Vaše umělecká přezdívka V III T O?

Když jsem studoval v rámci Erasmu na Sicílii, tak mě tam oslovovali Vito, no a ty tři íčka značí tři písty na trumpetě.

A máte raději osolovení pane doktore nebo pane dýdžeji?

Uchopím to jinak. V práci pokládám za slušné, když mě pacienti oslovují pane doktore. Na akci jsem raději, když ani neví, že jsem lékař a berou mě prostě jako dýdžeje. A v běžném životě samozřejmě netrvám ani na jednom.

Tento rozhovor jsme museli odložit kvůli zánětu uzlin, který doprovázely horečky. My Vás hned na úvod vyzkoušíme - z jaké příčiny takový zánět uzlin vznikne a jak ho rychle vyléčit?

Nejčastější příčinou jsou špatné čakry. Velmi dobře pomáhá urinoterapie - tedy vypít vlastní moč... Dobře, nyní vážně ;-) V latinském překladu se jedná o lymfadenitidu a příčinou je velmi často angína. Zduří se krční uzliny a mohou být bolestivé. A pokud je příčinou angíny bakterie, tak probíhá léčba antibiotiky, nejlépe penicilinem. Dále je zásadní klid, dostatek tekutin a sympomatická terapie - například urinoterapie... nedám si pokoj :-D

A opravdu ta urinoterapie nějak funguje? :-D

Néé, dělám si srandu :-D Urinoterapie je úplná pitomost.

Na studium medicíny v Plzni jste se dostal až po prvotním studiu filozofie v Hradci Králové, trochu netradiční cesta do bílého pláště?

Studium filosofie je něco, co bych velmi rád doporučil úplně každému. Dostal jsem se tam náhodou, protože mě nevzali na práva. U SCIO testů jsem tehdy pohořel a záložní plán byla filosofie. A upřímně mne nenapadlo, že bych tam opravdu mohl někdy studovat. Nicméně toto studium mi velmi pomohlo ke kritickému myšlení a obecně k náhledu na život a jeho smysl z různých úhlů pohledu, za což jsem velmi vděčný. Ale na druhou stranu jsem se tam také cítil ztracený a nevěděl jsem, co mám v životě dělat.

DJ V III T O na akci Carpe Diem.jpg

A jak jste s tímto pocitem naložil?

Po nějaké době jsem si stanovil životní pilíře. Poznávat, pomáhat a užívat si. A řekl jsem si, že se v tom přemýšlení o smyslu života, lidské existence apod. nebudu nějak hlouběji rejpat. Z hlediska myšlení není nic horšího, než když nevíte, co máte dělat. Občas se lidem v podobných nesnázích snažím tyto tři koncepty radit. Je to vymyšlené tak, aby Vás život naplňoval, ale jak ty koncepty uchopíte, už je pouze na Vás. No a dostáváme se ke studiu medicíny, protože ta jediná mi tehdy po této konstrukci smyslu života dávala smysl. V této souvislosti nutno podotknout, že mne při státnicích na filosofii vyhodili a musel jsem je opakovat. Napodruhé jsem už ale titul Bc. z filozofie získal.

A jaký byl přestup na medicínu?

No poté jsem pohořel i u přijímacích zkoušek na medicínu. Přijímací zkoušky na medicínu jsou opravdu enormě těžké. Proto jsem následně nastoupil do nultého ročníku a rok jsem studoval exaktní obory. No a další rok mi to už vyšlo. Pak už to bylo jen šest let procházkou růžovým sadem... No akorát, že samozřejmě vůbec ne :-D Bylo to velmi vydřené. Ale filosofie mne naučila mluvit a to se mi na medicíně při ústních zkouškách velmi hodilo. Myslím, že tento můj osobní příběh dobře demonstruje, že pokud něco vážně chcete, tak toho dosáhnete. Byť ta cesta může být občas dosti trnitá.

Máte nějaký oblíbený citát?

Per aspera ad astra - Přes překážky ke hvězdám.

Vít Šimeček DJ V III TO.jpg

Aktuálně pracujete jako praktický lékař v ordinaci vaspraktikpraha.cz Do tohoto oboru se zrovna mnoho čerstvých lékařů nehrne, prý i kvůli tomu, že to není tak "akční" jako třeba chirurgie nebo urgentnní medicína. Jak a proč jste se praktickým lékařem stal Vy?

Profesní dráhu jsem zahájil v jedné okresní nemocnici na interně. Tam jsem vydržel rok. Tým byl sice velice fajn, velmi kvalitní lékaři a sestřičky, nicméně mi tam vadilo více aspektů. Korporát, ve kterém jsem pracoval, přesčasová práce, spolupráce pacientů a systém vzdělávání. Pak jsem se stěhoval do Prahy a napsal jsem na pár interních oddělení, ale odnikud mi neodepsali. Nicméně zpětně mám pocit, že jim to spíše padalo do spamu…a bohudík za to :-) Protože následně jsem si všiml společnosti VASPRAKTIKPRAHA. Jedná se o společnost, která má několik ordinací především po Praze. Založili ji dva mladí lékaři - MUDr. Jan Pavel Novák a MUDr. Pavel Borský PhD. Ihned při prvotním pohovoru jsem zjistil, že jsem se "našel". Jedná se o mladý tým lidí, kteří se snaží posouvat tento obor dopředu. Ve vedení společnosti jsou dva lékaři, kteří sami v ordinacích pracují, a umí naslouchat potřebám svých podřízených. Mě i mé kolegy edukují, vyloženě nás tlačí do postgraduálního vzdělávání a vykonávání stáží nutných k atestaci, dávají nám autonomii a zároveň nám jsou schopni zajistit vynikající finanční podmínky. Obor praktického lékaře je velmi zajímavý a velmi důležitý pro společnost a celý zdravotní systém. My jsme mnohdy ti, kteří s pacientem jako první řeší jeho zdravotní problém. Je to občas zajímavá detektivka a rozhodnout se správně přináší i onen adrenalin. Naše pravomoce jsou již mnohem vyšší než tomu bylo v minulosti. Portfolio diagnóz, které řešíme, je velmi široké. Pacienta si tzv. vedeme v péči a měli bychom o něm vědět vše. Zároveň tlačíme společnost do prevencí, které jsou zcela zásadní. Program prevencí je velmi široký a nadále se rozšiřuje. Díky němu je možné udržet zdravou populaci. Je nutné a žádoucí podchytit problém dříve, než nastane. Zjistit, že jsem měl vysoký tlak až po infarktu, není přeci příliš příjemné a mimo jiné je to i ekonomicky velmi nevýhodné. Prevencemi šetříme systému spoustu peněz. 

Máte z praxe praktika nějaký zajímavý publikovatelný příběh?

Aktuálně jsem celkem hrdý na jedno vyšetření, kdy přišel pacient pro běžnou respirační chorobu - tzv. virózku. Takhle ošetříme denně desítky pacientů a času je málo. Nicméně se snažím každého pacienta i tak poslouchat a to nejen plíce, ale i srdce, což nemusí být u každého lékaře standardem. Zde jsem slyšel šelest nad chlopní. Poslal jsem pacienta k dovyšetření a ukázalo se, že má zánět osrdečníku. Posléze pacienta poslala velmi důkladná kardioložka na magnetickou rezonanci srdce, kde se prokázala hypertrofická kardiomyopatie, což může být "časovaná bomba". Typický příklad fotbalista, který najednou na hřišti spadne a umře. V rámci mezioborové spolupráce jsme tuto "doutnající bombu" včas zachytili. Doufám, že pacient bude v pořádku. A vtipná historka? Přišel pacient, že má sucho v ústech, co má dělat. Ptal jsem se, zda dnes pil nějaké tekutiny. Odpověděl, že ne. Tak jsem mu dal napít vody z kelímku a zeptal se, zda je to lepší. Odpověděl, že je to mnohem lepší. Doporučil jsem mu tedy, aby dodržoval pitný režim, a do zápisu terapie jsem zapsal: sklenka vody s efektem. Pacient mi poděkoval a spokojeně odešel. Inu i takové příběhy zažíváme :-D 

Vy nejste jenom lékař, ale zároveň také úspěšný hudebník. Jak se dá skloubit lékařské povolání a hudební kariéra? A co na to Vaše cirkadiánní rytmy?

Tak především mi vyšel vstříc zaměstnavatel - nesloužím přesčasy, harmonogram práce jsem si mohl upravit dle svých potřeb a díky tomu jsem se dostal do udržitelné harmonie, kdy se mohu naplno věnovat kariéře lékaře i muzikanta. Cirkadiánní rytmy...ano, správně, o ty se zajímám. Možná to vyzní paradoxně, ale zajímám se o ně právě proto, že při ponocování zažívám výkyvy, které se týkají fyzického i duševního zdraví. A toto byl ten impuls zajímat se o tento obor více. Není to žádná raketová věda, ale pokud se člověk o své biologické hodiny zajímá, může si velmi zkvalitnit i prodloužit život, zlepšit své fyzické i duševní zdraví a vyhnout se tak mnoha problémům. Ve výsledku je to velmi jednoduché, nicméně toto téma by vyžadovalo extra rozhovor. Mám s tím však velké plány a moji pacienti se mají na co těšit ;-)

DJ V III TO foto.jpg

Jak jste se vlastně dostal k hudbě a poté ke konkrétnímu hraní na trumpetu a DJ pultu?

Mohou za to rodiče, babička a hudební lektoři. Všichni ti se snažili, abych si k hudbě našel pozitivní vztah. A podařilo se jim to. Jsem jim za to velmi vděčný, protože hudba je obecně jedna z nejlepších věcí, co jsme si jako lidstvo vytvořili. Je abstraktní, emotivní, pestrá. Je to univezrální nástroj dorozumívání a zároveň nám pomáhá si uvědomit, že všichni jsme si vlastně rovni. Tím, jak v lidech umí vzbuzovat emoce, ať už jakékoli, mě enormě fascinuje. Na trumpetu jsem přešel náhodou a to z piana. Přišel sympatický učitel a mě v tu chvíli bylo jedno, na co budu hrát, protože jsem chtěl, aby mne učil on. Učitel hudby je zcela zásadní postava v životě dítěte. Je to jako náhradní rodina a pokud je ten lektor zodpovědný, tak se mohou dít opravdu velké věci. Pokud ale naopak na svojí výuku kašle, tak dítěti může hudbu zošklivit, a i toto se bohužel děje. Elektronickou hudbu jsem poznal při učení se na zkoušky na medicíně, kdy jsem se učil i 14 hodin denně  a potřeboval jsem něco, co mě udrží v rytmu a zároveň mě to nebude rušit textem. Tak vznikla má láska k housové hudbě. No a DJ pult jsem objevil při pandemii Covidu, kdy jsem před nikým nemohl hrát a tak jsem začal hrát sám před sebou :-)

Můžete blíže popsat z pohledu DJ a zároveň i lékaře, jak rytmus - BPM - ovlivňuje posluchače a v jakém rytmu hrajete, když posluchače potřebujete například rozproudit či naopak uklidnit?

Ano, BPM je vlastně zcela zásadní vodič posluchače. Obecně rytmus má jistě vliv na emoce posluchače. Když jej chci rozproudit, pohybuji se v BPM od 126 a výš. Naopak vyrelaxovat znamená hrát 120 a níž. Velmi však záleží na charakteru skladby.

V roce 2021 jste také prubnul busking v Německu - proč zrovna busking a co Vám tato zkušenost dala?

Je to tak, vydali jsme se s přítelkyní do Německa, kde jsem se rozhodl hrát na ulici. Vlastně zde započala má hudební kariéra, hrál jsem totiž na trumpetu do elektronické hudby s menším reproduktorem. Najezdili jsme tam přes dvatisíce kilometrů a byl to naprosto úžasný zážitek. Při hraní na ulici nikdo neví, kdo jste, nestojí za Vámi propagace, žádné promo. Lidé jdou z bodu A do bodu B a Vy je musíte zastavit a něčím je zaujmout. Byla to velká škola. Byla hraní, kdy jsem nikoho nezajímal, a o to víc jsem se musel snažit zaujmout a podat dobrý výkon - nicméně člověka to táhne spíše k tomu, se na to v tu chvíli vykašlat, ale to je příliš jednoduché. Naučilo mě to pokoře, vážit si lidí, kteří mě poslouchají, chodí na akce, kde hraji, a nebrat to jako samozřejmost. Zároveň jsme tam poznali město z úplně jiného úhlu pohledu. Muzikant musí město prohlédávat a hledat to nejlepší místo na jeho show. Totiž to, že někde prochází mnoho lidí, neznamená vyšší šanci na úspěch. Pochopil jsem tam, že Váš spot musí souviset s Vaší hudbou. Začal jsem tedy hledat místa, kde si lidé mohou odložit, usadit se a chilovat. Dále jsem hledal spot a optimální čas na hraní, abych si vytvořil vhodnou stage s reálnou vizualizací. Vyhrál západ slunce s určitou scenérií za mnou. V tu chvíli se tvořil příběh a to lidi nejvíce oslovilo. Spali jsme v autě a třeba v Berlíně jsme spali tři dny takřka v centru a po těch třech dnech jsme se zdravili se sousedy, jako bychom tam bydleli. Cestovali jsme zadarmo - co jsem si vydělal, za to jsme jedli a užívali si. Bylo to pro mne extrémně přínosné a rozhodně si to chci zopakovat. A každému začínajícímu hudebníkovi takovou zkušenost doporučuji.

Carpe Diem akce Hněvín.jpg

Můžete blíže specifikovat charitativní projekt Carpe Diem, na kterém se spolupodílíte?


Carpe Diem je benefiční event s elektronickou hudbou a bohatým doprovodným programem, který jsme původně založili s Františkem Šalandou jako Saxofrancisem. První ročník se konal v roce 2022, kde jsem zároveň představil svůj nový projekt V III T O. Tehdy jsme veškerý zisk věnovali Kateřině Sasákové na pomoc ohledně koupě nového vozidla. Principem akce je tedy užít si den/večer a zároveň někomu pomoci…krásná demonstrace mých životních pilířů. Minulý rok jsme na hradě Hněvín pořádali třetí ročník této akce, kdy jsme pro spolek Nové Háro vybrali téměř 250 000 Kč na paruky pro onkologicky nemocné děti. Carpe Diem budujeme od nuly a díky přátelům a okolí se nám podařilo vytvořit velmi jedinečný event, který u nás nemá jen tak obdoby. V rámci doprovodného programu je tam například cvičení jógy, vodní dýmky, fotograf na kolodiové fotky, tatér a do toho housová hudba na velmi unikátním místě. A veškerý zisk jde na dobrou věc. Jsme na to patřičně pyšní a již usilovně připravujeme další ročník, který proběhne opět na hradě Hněvín a opět pro Nové Háro. Určitě doporučujeme přijet. Vstupenky v síti goout.net

Co velkého plánujete na rok 2024?

V roce 2024 bud hrát v top klubech v Praze jako například Duplex, Ox, Roxy či Klubovna druhé patro. Zároveň započne naplno festivalová sezóna, která bude taktéž velmi výživná, ale nerad bych zatím prozrazoval ;-) Co však velmi rád prozradím už teď, tak je akce Carpe Diem 1. června 2024 v Mostě.

V III T O DJ v Duplexu.jpg

A závěrem pryč od práce a hraní - jak rád relaxujete, najdete si při svém vytížení na odpočinek vůbec čas?

Jsem vášnivý sportovec. Pochopil jsem, že sport je mimo jiné to nejlepší antidepresivum. Jsem milovník zimních sportů a obecně hor. Oddávám se skialpinismu, sjezdovému lyžování, běžkám. V létě zase ferraty, běhání, plavání. A dále je to samozřejmě hudba a obecně kultura. Miluji jazz a ve volném čase rád navštěvuji jazzové koncerty, kde se kochám, jak se to má dělat :-) Pravidelně také navštěvuji koncerty filharmonie a to především v Teplicích - hrají úžasně a mají tam přijatelné vstupné. A samozřejmě musím také zmínit elektronickou hudbu, na které jsem doslova závislý. Také moc rád cestuji. A obecně je mým koníčkem stále něco vymýšlet - například v medicíně se ve volném čase věnuji cirkadiánním rytmům. A zároveň jsem "kavárenský povaleč" a milovník gastronomie, takže mnoho peněz s přítelkyní utratíme právě zde :-)

Hradistkoviny Vám děkují za super rozhovor!

Foto archiv Vít Šimeček, zveřejněno s jeho souhlasem.

Komentáře

Nikdo zatím žádný komentář nepřidal. Buďte první!
Přidat komentář
Kontrolní kód