Vojenské zpravodajství: Rostoucí počet mimořádných událostí není dílem náhody

Bezpečnostní situace ve světě se v posledních letech velmi rychle zhoršuje. V České republice i přesto ale máme dost spoluobčanů, kteří tento stav bagatelizují a podceňují. Často se také ozývají hlasy ve smyslu: „Žijeme uprostřed Evropy, na vesnici nám, a kor tady na Hradištku, určitě žádné nebezpečí nehrozí, proto přestaňte podněcovat paniku nebo Vás oznámím příslušným orgánům, které by to mohlo zajímat...“ (toto například bylo znění soukromé zprávy jedné z obyvatelek Hradištka zaslané loni redakci jako reakce na zveřejňované informace o často se množících požárech a o dalších mimořádných událostech s poukázáním na možnou souvislost s aktivitami Ruska).

Názor této obyvatelky není bohužel v rámci České republiky ojedinělý, a stále se dost lidí domnívá, že České republiky, potažmo kor nějakých vesnic – ať již blízko či daleko od Prahy, se krizové situace netýkají, a není proto potřeba válečným stavům, které probíhají na Ukrajině nebo na Středním východě, věnovat pozornost.

Takový postoj je ale naprosto nepřiléhavý a vězte, že v dnešním propojeném globálním světě se nás i tady na Hradištku nebo kdekoli jinde v České republice tento stav z určité části dotýká, a pokud se celosvětová bezpečnostní situace ještě zhorší (což je velmi pravděpodobné), tak to zasáhne celou Českou republiku daleko výrazněji. 

Ohledně bezpečnostní situace, která ve světě dnes panuje, jsou tím – kdo má k dispozici relevantní informace, na základě kterých dokáží predikovat její velmi pravděpodobný a nezkreslený vývoj – zpravodajské služby demokratických států. A byť ve velké míře pracují v režimu utajení a utajovaných informací, tak věnujte pozornost jejich veřejným zprávám či veřejným ad hoc vyjádřením, která – byť v omezené míře – veřejnosti průběžně poskytují.

Šéfredaktorka webu v této souvislosti oslovila mluvčího Vojenského zpravodajství Mgr. Jana Pejška a požádala jej o rozhovor. Zpravodajské služby rozhovory poskytují velmi omezeně a pečlivě si vybírají, jakému médiu rozhovor poskytnou. Web hradistkoviny.cz měl tu čest a možnost rozhovor realizovat.

Bezpečnostní situace ve světě je napjatá tak, jak dlouhá desetiletí nebyla – zpravodajské služby demokratického světa intenzivně pracují na získávání informací ohledně odhalování a předcházení hrozeb aktuálně plynoucích především ze strany Ruska. V Evropě se množí kybernetické útoky na infastrukturu, nehody vlaků, podivné požáry, výbuchy v továrnách na výrobu zbraní, poškozování podmořských kabelů. Lze občanům alespoň z části "poodhalit", zda se jedná o náhody, nebo existují poznatky, že se jedná o systematickou sabotážní snahu poškodit fungování evropských demokratických států?

Procházíme nejvýznamnější změnou geopolitického prostředí za poslední půlstoletí. V důsledku ruské agrese vůči Ukrajině došlo k zásadnímu posunu v percepci hrozeb. Pro spojenecké a partnerské zpravodajské služby aktuální situace znamená nutnost prohloubení vzájemné spolupráce na národní i mezinárodní úrovni.

A je bez diskuse, že svou zpravodajskou činnost zintenzivnilo také Rusko. Evropa včetně České republiky jakožto výrazní podporovatelé Ukrajiny jsou jedním z hlavních cílů. Aktivní působení státních i nestátních kybernetických aktérů proti cílům v České republice, a to jak ve státním, tak i privátním sektoru, je jedním z typických příkladů. A bylo by naivní si myslet, že rostoucí počet mimořádných událostí například ve strategických podnicích nebo třeba v moři je dílem náhody.  

Část občanů situaci stále podceňuje a smýšlí tak, že nás se – jako České republiky, potažmo nějakých vesnic mimo hlavní město Prahu – válka probíhající na Ukrajině netýká, a týkat se nás v budoucnu nebude ani jiná válka. Není samozřejmě záhodno jakkoli podněcovat paniku, ale zároveň není záhodno vážnost situace podceňovat. Jak situaci vnímají vojenští zpravodajci? Hrozí v Evropě opravdu velká válka? Naplňují se temné vize?

Svět je v bezpečnostní krizi, to je neoddiskutovatelný fakt. Nechceme nikoho strašit, ale nutnost posilovat vlastní obranu a bezpečnost by si měl uvědomit každý občan. Jak říká známé přísloví: „Kdo je připraven, není překvapen“.

Pro nás je důležité, aby zákonní příjemci zpravodajských informací nebrali na lehkou váhu to, co jim říkáme. Příkladem je veřejná výroční zpráva Vojenského zpravodajství z roku 2019, kdy jsme varovali před hrozícím konfliktem velkého rozsahu. Tehdy se objevily názory, že zbytečně vytváříme černé scénáře. A vidíte, co se od roku 2022 děje na Ukrajině.

Na druhou stranu je ale pravda, že se v poslední době zároveň i zvýšil zájem části občanů o vstup do Aktivní zálohy ozbrojených sil. Pokud někdo projeví zájem vstoupit přímo do Jednotky aktivní zálohy Vojenského zpravodajství, co musí splňovat, aby uspěl? Koho do aktivní zálohy hledáte?

Jsme zpravodajská služba. Tedy výběrová organizace s velmi přísnými vstupními kritérii. Oceňuji všechny občany, kteří mimo svého civilního povolání cítí potřebu bránit vlast a vstupují do aktivní zálohy. U Vojenského zpravodajství je to tak, že nehledáme kvantitu nebo svaly, zajímá nás konkrétní odbornost využitelná v našich podmínkách. Jako příklad uvedu kybernetickou obranu. Tam jsou pro nás přínosem zkušenosti odborníků z komerční sféry. V každém případě zájemci o službu v aktivní záloze mohou poslat životopis s motivačním dopisem na kontaktní e-mail uvedený na našich webových stránkách. A samozřejmě nejen zájemci o aktivní zálohu, ale i zájemci o práci u naší služby. Nabízíme hodně zajímavé uplatnění v široké škále profesí, rubrika Kariéra na webu Vojenského zpravodajství napoví více.

Jaká jsou rizika kapacit zbrojního průmyslu v Evropě a mělo by se začít rychleji a více zbrojit? Á propos – výrobci zbraní jsou asi jasné cíle sabotérů, že?

Evropské země po skončení studené války snížily investice do rozvoje vlastní obrany a výrazně zredukovaly počty zbraní i zásoby munice. Omezené příjmy z prodeje se dlouhodobě projevily v omezování investic do vývoje nových systémů. Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny evropského zbrojního průmyslu. Surovinovou nesoběstačnost, roztříštěnost výrobních řetězců, závislost na mimoevropských subdodavatelích, nedostatek odborného personálu, neochotu bank úvěrovat zbrojaře. To vše má za důsledek nedostatečné kapacity Evropy v tomto odvětví.

V posledních třech letech se ale tento trend otáčí a v mnoha ohledech dochází k narůstající výrobní kapacitě, především v oblasti munice, ale i vojenské techniky, přičemž české firmy obranného průmyslu jsou v této oblasti jedním z lídrů.

A na závěr Vaší otázky odpovím takto – například v kybernetickém prostoru jsou v poslední době útoky organizovaných skupin cílené mimo jiné taktéž na IT infrastrukturu firem obranného průmyslu. 

A jak výrazná je v Evropě a v České republice aktuální hrozba ze strany islamistických teroristů?

Liší se to stát od státu, důležitou roli hraje velikost muslimských komunit v jednotlivých zemích. V České republice hodnotíme riziko teroristického islamistického útoku jako velmi malé.

Dezinformace se v posledních letech staly rezonujícím tématem – trollové, boti a část našich spoluobčanů, jež z různých svých důvodů dokola omílají de facto stejné dezinformační fráze. A v době, kdy se blíží volby v různých evropských státech, začnou dezinformace zcela určitě nabírat na větší intenzitě. Na co by si občané měli dát pozor, aby neskočili na "špek" dezinformátorům šířícím ruskou propagandu?

Je důležité udržet si zdravý rozum. Je to fráze, ale jako stát, soukromá sféra a celá společnost bychom se měli zamyslet, v jakém světě a informačním prostředí chceme žít. Abychom se mohli bránit a zároveň si zachovali maximum svobod, na které jsme hrdí, je nutné si připustit, že existuje v internetovém prostředí fenomén nazvaný vlivové a informační operace.

Jak je na tom Vojenské zpravodajství a umělá inteligence? Jak výraznou zpravodajskou roli AI hraje?

Umělá inteligence je jedním z nejvýraznějších fenoménů posledních let s rostoucím využitím ve všech oblastech lidské činnosti. I na poli zpravodajském. AI nám poskytuje nezastupitelné schopnosti v oblasti zpracovávání a analýzy ohromného množství dat ve velmi krátkém čase, důležitou roli hraje i při plnění úkolů v kyberprostoru.

Kolik se za poslední roky realizovalo odvetných kybernetických útoků vedených Vojenským zpravodajstvím na zahraniční cíle?

Toto jsou citlivé informace, které podléhají utajení. Zůstal bych u toho, že veřejně byl komunikovaný jeden aktivní zásah, který jsme provedli v lednu 2024 proti hackerské skupině APT 28 v rámci mezinárodní operace nazvané Dying Ember.

Obecně lze přiblížit, že součástí Vojenského zpravodajství je Národní centrum kybernetických operací. Máme odpovědnost za kybernetickou obranu České republiky. Disponujeme schopnými odborníky a odpovídající technologií pro detekci a analýzu nepřátelských útoků. A ano, v krajním případě máme i zákonem danou pravomoc pro takzvaný aktivní zásah neboli kybernetický protiútok.

Pokud by se Evropa musela obejít bez amerických zpravodajských informací, dokázaly by ostatní zpravodajské služby – tedy i ty české – tento "výpadek" plnohodnotně nahradit?  

Je zřejmé, že zpravodajské služby USA hrají v rámci spojenecké spolupráce důležitou roli. Například jsou lídrem u společných operací proti kybernetickým nepřátelským útokům. A samozřejmě sdílí se spojenci řadu cenných zpravodajských poznatků. Nemá význam spekulovat, jak by to vypadalo bez zapojení USA, ale vliv na Evropu by to bezpochyby mělo.

Prohloubilo Vojenské zpravodajství po nástupu nového ředitele spolupráci s Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace, aby byla bezpečnost České republiky co možná nejvíce zpravodajsky "pokryta"?

Ano. Nový ředitel generál Petr Bartovský si po nástupu do funkce v polovině loňského roku prohloubení této spolupráce stanovil jako jednu ze svých priorit. Bez intenzivní a úspěšné kooperace zpravodajských služeb České republiky si nelze efektivní zajištění národní obrany a bezpečnosti představit.

Děkujeme za rozhovor.

​V České republice působí tři zpravodajské služby (laicky nazývané "tajné služby") – Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství (VZ).

Vojenské zpravodajství je největší z nich, neboť má v sobě integrováno jak rozvědnou, tak i kontrarozvědnou činnost. Toto v praxi znamená, že se zabývá jak získáváním informací prostřednictvím vlastních příslušníků (laicky řečeno "agentů") a svých informačních zdrojů, tak zároveň i odhalováním agentů, kteří pracují pro cizí mocnosti.

Oproti BIS, která tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu a jejíž ředitel je z výkonu své funkce přímo odpovědný vládě, a ÚZSI, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra a jehož ředitel je z výkonu své funkce odpovědný ministru vnitra, je VZ přímo součást Ministerstva obrany a její ředitel je z výkonu své funkce odpovědný ministru obrany.

V současné době stojí v čele VZ generálmajor Ing. Petr Bartovský, MPA.

Vojenské zpravodajství

Zákon o Vojenském zpravodajství

Zákon o zpravodajských službách České republiky