Simona Šitnerová: Londýn potřetí a úplně jinak

Simona Šitnerová: Londýn potřetí a úplně jinak


„Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem, protože Londýn má vše, co život dokáže nabídnout.“ Samuel Johnson

Ačkoli se nedoporučuje vstupovat dvakrát do jedné řeky, navštívit vícekrát město, které vás chytlo za srdce, je určitě dobrý nápad. Kupříkladu Londýn, metropole Velké Británie, má skutečně mnoho vrstev. Když přestanete vnímat velká gesta, skrze která je Londýn všeobecně prezentován, objevíte jeho další tváře. Vidíte najednou melancholické břehy Temže, zvláštní umělecké instalace, nečekané doteky přírody uprostřed betonu i bizarní momenty, které by v průvodcích Londýnem nikdo nehledal. A když se do toho všeho promítne nový pohled na svět z perspektivy člověka, který zachraňuje zvířata, začne vám důvěrně známé město vyprávět zcela nový příběh.

Když vidíme nějaký film opakovaně, opustí naše pozornost hlavní dějovou linku a soustředí se na detaily. Může to být detail v pravém slova smyslu, jakým je třeba překvapivě konkrétní nápis na triku jedné z hlavních postav. Může to být ale i replika, která odkazuje dvojsmyslem na jiný film a stává se tak nečekaně vtipnou.

S cestováním je to podobné. Poprvé vnímáte hlavně ikonické památky a při výběru zajímavé destinace si z nich často sednete pomyslně na zadek. Podruhé se rádi vrátíte na místa, která vám učarovala, ale začnete už objevovat i místa nová, ne tolik okoukaná. Co ale nastane, když se na nějaké místo dostanete potřetí? A co když se mezitím výrazně změní váš pohled na svět skrze optiku aktivního přístupu k ochraně přírody a záchranám zvířat?

Strávila jsem v Londýně čtyři sychravé dny v polovině letošního listopadu. Díky nabitému programu se však zdálo, jako bych nejen získala hodinu navíc změnou časového pásma, ale jakoby každý jediný den strávený v téměř desetimiliónové metropoli trval alespoň čtyřicet osm hodin…

Přeji Vám pěkné počtení.

Simona


  1. 1. Břeh řeky Temže v méně známé části Londýna Southwark

  2. Jen coby kamenem dohodil od nejznámějších dominant města se nachází nábřeží Temže, které na pohlednicích pro turisty nenajdete. Na kamenitých plážích pravidelně zaplavovaných přílivem pronikajícím řekou až ze Severního moře naleznete leccos jen ne slunečníky. Voda je ledová a špinavá. Mezi kamením se povalují odpadky všeho druhu. Mezi nimi například cca dvě třetiny kdysi jistě krásného jízdního kola.
    1. 2. Překvapivé detaily – socha kočky strážící vodní cestu do centra města

  3. Kromě melancholických břehů nabízí Southwark i překvapivá setkání s uměním. Pohled na kovovou sochu kočky v jejímž pozadí vidíme historickou ikonu Londýna most Tower Bridge zvláštně kontrastuje s poblíž stojící ikonou moderní londýnské architektury mrakodrapem The Shard o výšce 310 m.
  4. 3. Zahrada na palubě – kotviště v bahenní lázni 

  5. Ponurý shluk několika menších plavidel uvězněný v bahně u břehu řeky Temže značně oživuje loď plná zeleně. Angličané jsou zvláštní. Když se jim nepoštěstí mít vlastní domek s úhlednou zahrádkou, tak si keře a traviny vysadí na hausbótu. Výsledný efekt je…pozoruhodný.
  6. 4. Závan něčeho známého, aneb trochu Brna v britské metropoli

  7. Při večerní procházce po nábřeží Temže si nelze nevšimnout lesklého černého obelisku, který jakoby se vzal odnikud. Cedulku s vysvětlením této umělecké instalace byste na místě hledali marně. Prostě tam stojí mezi stánky a bary a vám hlavou víří směsice asociací, kterým dominuje brněnský orloj a dinosauří vejce.
  8. 5. Humrofon v Tate Modern

  9. Ceny v Londýně nejsou mírné. Tím spíše oceníte, že je do některých kulturních institucí vstup zdarma. Galerie moderního umění Tate Modern na levém břehu Temže byla vybudována v objektu bývalé elektrárny. Většinu uměleckých expozic v ní můžete navštívit bez placení, a tak se má opravdu každý šanci pokochat díly, jakým je třeba tento humří retro telefon.
  10. 6. „Natural History Museum jsem potřebovala navštívit již dávno. Nechápu, kdo mi ho zatajil!“

  11. Parodií na televizní reklamu s naším nejznámějším hokejistou uvádím fotografii poutavé kostry dinosaura ve zlaté barvě, která se tyčí před budovou Muzea přírodní historie v Londýně. Jestli milujete přírodu a jste zvídaví, tak tohle místo prostě musíte navštívit.
  12. 7. Tak trochu bizár v přírodovědeckém muzeu – vánoční Tyranosaurus rex

  13. Až na Štědrý večer začnete rozbalovat dárky, vzpomeňte alespoň chviličku na chudáky dinosaury. Ti přece neměli to štěstí jako my, aby si rok co rok mohli užívat vánoční svátky… Je zvláštní, jak se něco tak děsivého a fascinujícího jako je pohyblivý model tyranosaura rexe v životní velikosti, může v předvánočním čase proměnit ve spíše bizarní podívanou.
  14. 8. Sousoší s názvem „Go Wildlife Go!“ a ti nejnuznější z nuzných

  15. Na fotografii vidíte sousoší od umělců Gilleho a Marca na náměstí Paternoster. Zobrazuje divoká zvířata, jejichž přežití ohrožuje pytláctví a ztráta přirozeného prostředí. A přímo před dílem vidíte zvíře, které kdysi lidé domestikovali, aby jim poskytovalo maso a poštovní služby. Později ovšem lidé přestali holuby domácí využívat a začali je nenávidět. Vypovídá to víc o holubech anebo o lidech?​

9. „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ (Antoine de Saint-Exupéry)

  1. Od té doby, co pečuji o zraněné a nemocné holuby a zasazuji se o laskavý přístup lidí k tomuto využitému a opuštěnému druhu zvířete, se pro mě cestování změnilo. Holubi, stejně jako lidé, jsou totiž skoro všude. Zatímco lidé mají ve městech tisíce možností stravování, holubi živoří na odpadcích. Velký pytlík zrní se proto stal samozřejmou součástí mého cestovního zavazadla, ať už je jeho předepsaná váha do letadla jakákoliv.

10. Canada Water – útočiště opeřenců uprostřed velkoměsta

  1. Relativně nedaleko od nejznámějších londýnských památek můžeme v oblasti Southwark najít nevelkou vodní plochu s názvem Canada Water, která oplývá životem. Pokud budete mít u sebe zrní anebo pokrájenou zeleninu (pečivo ne prosím! zvířatům škodí) můžete zároveň nakrmit a obdivovat například labutě velké, slípky zelenonohé a lysky černé, které vidíte na snímku.

11. Když nemáte náhubek, dejte mu žvýkací uzel

  1. Metro (v britské angličtině Underground) je nedílnou součástí cestování napříč Londýnem. Kromě ikonických cedulí u každého vstupu pod zem, zaujmou člověka i velmi prostorově úsporné až klaustrofobní starší vozy stále jezdící na některých z mnoha barevných linek. I v Londýně potkáte v metru lidi všech věků, národností i povolání. A možná s vámi bude cestovat i pes, který bude po celou dobu jízdy majitelem orálně fixován na žvýkací uzel.

12. Ne každé anglické jídlo způsobuje nutkání zvracet

  1. Ubozí Angličané. Yorkshirský pudink, okurkové sendviče a teplé pivo jim úplně zkazily mezinárodní gastronomickou reputaci! Přitom vegetariánská verze slaného koláče s pečeným bramborem a dušenou zeleninou může být skutečná dobrota. Obzvlášť v tradičním anglickém pubu s názvem Sherlock Holmes.
  2. 13. Z Británie až do Nepálu jediným soustem

  3. V globální metropoli jako je Londýn jsou k samozřejmě dostání i pokrmy všech možných světových kuchyní. A tak si večer na nábřeží můžete dát k tradičnímu irskému pivu Guiness například nepálské knedlíčky momo nadívané kuřecím masem anebo ve vegetariánské verzi.​
  4. 14. Závan Francie pro maximalisty

  5. Při pohledu na gigantické croissanty (jako měřítko poslouží hlava zákazníka vlevo dole) v jedné z výloh londýnských pekařství vás napadnou především 2 otázky. Dokáže člověk takový kousek spořádat na posezení? Kolik lahví s nugátovým krémem padne na naplnění jednoho jediného croissantu?​

15. Schází už pouze Sauronovo oko

  1. Za mlhavého počasí připomíná mrakodrap The Shard (Střep) ze všeho nejvíc temnou věž Barad-dûr z Tolkienova světa Pána prstenů. Na jeho vrcholku jako by se už už každým okamžikem mělo děsivě rozzářit rudé Sauronovo oko.

16. Millennium Bridge z opačné perspektivy

  1. Motto těchto internetových novin zní: „Dokážete-li změnit úhel pohledu, můžete vidět jasněji.“ Londýnská lávka milénia je na naprosté většině fotografií zabírána z ptačí perspektivy z břehu od galerie Tate Modern s výhledem na katedrálu svatého Pavla na opačném břehu Temže. Detaily z její podivuhodné konstrukce však lze mnohem lépe obdivovat při pohledu zdola. Jsou zde také holubi a klid od nekonečných davů všudypřítomných turistů.

17. A nakonec němí strážci Londýna – bariéry na Temži

Tok řeky Temže Londýnem je díky relativní blízkosti jejího ústí do Severního moře silně ovlivňován mořským přílivem a odlivem. Příliš vysoký příliv či bouře však za určitých okolností mohou Londýn i jeho aglomerací ohrozit povodněmi. A právě tomuto předcházejí monumentální vodní bariéry na Temži, které určitě stojí za vidění.


Londýn: multikulturní, rozmanité a hlavně pestré srdce Británie 

 


 

Diskuze k článku

Přidat komentář

Kontakt