Ondřej Kundra, Tomáš Brolík - nová kniha: České zbraně pro Ukrajinu

Kniha nejen o české muniční iniciativě (vyšla v listopadu 2025)

Muniční iniciativa

Kniha, ačkoli se zabývá vážným tématem, se čte velmi lehce. Je srozumitelná a přehledná, čtenář se dozví informace ze zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách, a kdo slovní spojení "muniční iniciativa" slýchává pouze z doslechu, tak přečtením knihy zároveň pochopí, proč je tato iniciativa tak moc důležitá. A že i díky ní jsme se opětovně zařadili ke svým statečným předkům jako byli například ve druhé světové válce Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Oldřich Pechal, Josef Valčík a další stateční českoslovenští parašutisté-agenti bojující v protektorátu Čechy a Morava vůči zrůdnosti a totalitě nacistického Německa, kterou v tehdejší době ztělesňoval především zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.

Dějiny se opakují

Mnohokráte za poslední roky jistě slýcháváte také frázi, že dějiny se opakují. A ono to tak opravdu působí. Vždy se najde nějaký zrůdný diktátor, který je za své zvrhlé choutky svolný obětovat statisíce či milióny životů, a to jak těch, vůči kterým započne válku, tak i svých vlastních soukmenovců. A aby toho byl schopen a své "dílo" mohl započít, na počátku je vždy nechrabrost "těch druhých" – těch, kteří se mu v počátku mohli postavit a zastavit ho, ale ze zbabělosti či lhostejnosti to neudělali.

Na tento stav velmi přiléhavě sedí citát Winstona Churchilla: „Měli jste na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolili jste si hanbu, budete mít válku.“ 

A poté, co se zvrhlá mašinérie rozjede a diktátor rozpoutá "peklo na zemi", se v tomto dějiném příběhu začnou střídat zlem naplněn útočníci a nemorální či zbabělí udavači a zrádci v kontrastu s odvážnými hrdiny se správně nastaveným morálním kompasem. A každý národ, náš národ český samozřejmě nevyjímaje, má v takovém dějiném sledu obrazně řečeno svého Jana Kubiše i svého Karla Čurdu, svého Františka Moravce i svého Emanuela Moravce.

A kam se zařadíte Vy, záleží jen na Vás – na výběr máte. Iniciátoři a organizátoři české muniční iniciativy si už vybrali.

Ministerstvo obrany České republiky k muniční iniciativě v roce 2024

„Chápeme, že si veřejnost přeje znát podrobnosti iniciativy. Pokud ale chceme skutečně Ukrajině, na které každodenně umírají vojáci i civilisté, pomoci, nemůžeme Rusku "na stříbrném podnose" předkládat podrobnosti o nákupech. Navíc, jak je již veřejně známo, munici je česká iniciativa schopna získat díky kontaktům na země, které často z geopolitických důvodů nechtějí být s dodávkami na Ukrajinu spojovány. Vše jsme připraveni doložit na jednání, které bude vedeno v příslušném režimu utajení – jak je v podobných případech běžným zvykem a pravidlem. Za dva roky, po které Ukrajina čelí ruské agresi, si Česká republika svými dary i zprostředkováním nabídek munice, zbraní i dalšího vybavení vydobyla celosvětové renomé a její pomoc opakovaně ocenila samotná Ukrajina i spojenci.“

Autoři knihy

Ondřej Kundra je zástupcem šéfredaktora Respektu. Ve svých textech se zaměřuje na působení cizích mocností, především Ruska a Číny, v Evropě a České republice, na ruskou válku v Ukrajině a na českou politiku. Za investigativní texty a reportáže získal několik novinářských cen a také Cenu Ferdinanda Peroutky.

Tomáš Brolík celý svůj novinářský život působí v týdeníku Respekt. O válce v Ukrajině píše reportáže od roku 2014. Za své články dostal několik novinářských cen.

Ondřej Kundra a Tomáš Brolík knihu zároveň doplnili osobním svědectvím z napadené země, kde měli během mnoha svých reportážních cest možnost válku sledovat přímo v místě.

Ukázky z knihy

Můžeme dokázat víc

S psychickými problémy vojáků nebo unesenými dětmi česká vláda Ukrajině nijak zásadně pomoci nemohla. O to intenzivněji se soustředila na zbraně.

Tehdejší ministryně obrany Jana Černochová po úspěšném doručení první várky prohlásila, že v muniční iniciativě nevidí jen možnost podporovat Ukrajinu - pro Českou republiku to měl být z jejího pohledu i další bonus. Nevelká středoevropská země se díky této iniciativě stala významějším hráčem v mezinárodních vztazích. Mezinárodní spolupráce je dle Jany Černochové klíčovou složkou úspěchu na Ukrajině, navíc společné aktivity nás sbližují a posunují naše vztahy na novou úroveň založenou na vzájemné důvěře.

Náboje českým muničním emisarům prodalo v průběhu roku 2024 více zemí, ale ne všechny při tom chtěly být vidět. Nechtěly se dostat do roztržky s Moskvou, která by je mohla politicky i ekonomicky poškodit. Vycházeli přitom ze zkušenosti Ekvádoru, jehož prezident Daniel Noboa prozradil, že hodlá Ukrajincům poslat ze státních skladů starší zbraně sovětské výroby, protože pro tamní boj s dobře vybavenými drogovými kartely dostane jeho armáda od USA nové zbraně. Kreml po tomto oznámení ihned zakázal dovoz ekvádorských banánů do Ruska, což pro ekonomiku jihoamerické země byla tak velká rána, že Noboa od původního záměru upustil.

Anonymním účastníkem obchodu chtěl z podobných důvodů proto zůstat i stát, jehož munici ze středozemního přístavu převážely nákladní vlaky. Nakoupena byla z prostředků poskytnutých Německem, které bylo s částkou 14,5 miliardy korun jedním z největších přispěvatelů projektu - Berlín poslal finance na pořízení celkem 180 tisíc kusů munice.

Pro vítězství jsme schopni udělat cokoli

Česká zbrojařská firma DSS dodává zbraně na Ukrajinu, protože nikdo soudný, kdo chce žít v bezpečí, nechce mít kolem sebe výbojného Rusa. Majitel firmy sděluje, že s Rusy máme historicky špatné zkušenosti, tedy dvacetiletou okupaci, a je nám taktéž známo, že Rusové se dopustili agrese v Gruzii, v Pobaltí páchají kybernetické útoky, Ukrajinu napadli už v roce 2014, a také ruské tajné služby páchaly a nadále páchají sabotážní akce po celé Evropě, při nichž umírali i Češi. Zároveň dodává, že cokoli na Ukrajinu prodáme nebo darujeme – a může to být použito proti Rusku, povede k jeho zastavení mimo naše území a přesně o tohle jde.

V rámci rozvědky HUR začala česká firma DSS často spolupracovat s elitní jednotkou Kraken, jejíž členové mají pověst nejmotivovanějších a nejtvrdších bojovníků. Výcvik u ní úspěšně dokokončí jen třetina zájemců. Příslušníci jednotky nemají povoleno zveřejňovat svou identitu a nesmí používat sociální sítě pod svým pravým jménem, mají i řadu dalších omezení. Nejsme výjimeční v tom, že toho hodně umíme. Mnozí z nás do února 2022 ani nedrželi pušku v ruce. Ale spíš v tom, že jsme schopni udělat cokoli pro vítězství, říká jeden z příslušníků Krakenu.

Otevřená budoucnost

Je čtvrtý rok války. Na ukrajinské forntě i v hlubokém vnitrozemí se mísí dosud největší utrpení a obavy s nadějí, přičemž obavy i naděje jsou spojovány také s budoucností české muniční iniciativy.

V době dopisování knihy vyhrál parlamentní volby Andrej Babiš, který muniční iniciativu opakovaně zpochybňoval. Jeho druhá vláda se zrodila v situaci, kdy Vladimir Putin opět testoval naši reakci a to, co jsme ochotni dělat pro naši obranu a zachování svobody.

Česká muniční iniciativa je fungující mechanismus vojenské pomoci, je ovšem snadné vazby rychle zpřetrhat, abiž by je šlo stejně snadno a rychle nahradit. Výpadek munice by znamenal více usmrcených Ukrajinců a větší ztrátu území. Ukrajinistka Lenka Víchová to těsně před volbami komentovala tak, že kdyby Andrej Babiš splnil svůj předvolební slib a muniční iniciativu by skutečně zrušil, nepoškodilo by to jen Ukrajinu, ale i Českou republiku a její mezinárodní reputaci spolehlivého partnera.

Dmytro Kuleba, bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, bezpečnostní situaci kontroval v knize takto: „Jste dneska stejní, jako jsme byli my včera. Raději chcete věřit, že k válce nemůže dojít, protože tohle se přece vám nemůže stát. Žijeme však v době, kdy se válka stala novým normálem. Pokud svůj výhled postavíte na předpokladu, že válka může být na Blízkém východě, na Balkáně, Kavkaze či v Ukrajině, ale nikdy ne v ulicích vašich měst, děláte největší chybu ve svém životě.“