BIS: Řada případů sabotáží po celé Evropě byla medializována, o mnoha jiných se veřejnost možná nikdy nedoví

Bezpečnostní situace ve světě se v posledních letech velmi rychle zhoršuje. Šéfredaktorka webu v této souvislosti oslovila mluvčího Bezpečnostní informační služby (dále "BIS") Ladislava Štichu a požádala jej o odpovědi na otázky, které ve společnosti aktuálně rezonují nejen v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, ale také s případnou hrozbou teroristických útoků islamistů v Evropě.

Mluvčí Ladislav Šticha v oblasti komunikace pracuje téměř 30 let, v BIS působí od roku 2017. Mimo jiné působil také pro ministerstvo obrany, ministerstvo zdravotnictví a Vojenské zpravodajství.

Svou kariéru započal jako redaktor veřejnoprávního zpravodajství České televize a soukromé TV Nova. V roce 2021 obdržel cenu Grand Prix Osobnost PR v rámci prestižní soutěže Zlatý středník, kterou pořádá oborová organizace ASCOPA. Porota ocenila zejména jeho zásluhu na významném zlepšení komunikace BIS a na zpřístupnění problematiky zpravodajských služeb široké veřejnosti. Ladislav Šticha nicméně v BIS nemá úplně samostatné pole působnosti a proto při přebírání ceny poděkoval řediteli BIS Michalu Koudelkovi: "Bez jeho odhodlání a odvahy dělat věci jinak bych tady dnes nestál."

Ruské zpravodajské služby mají přímo v náplni své práce šíření dezinformací. A nepřátelskou propagandu cílí i na Českou republiku bez ohledu na to, která vláda je zrovna u moci – za vlády Andreje Babiše ruská propaganda cílila na "Vrbětice" a na "Covid", a za vlády Petra Fialy ruská propaganda cílila na podporu Ukrajiny. „Ruská federace nechce konec války na Ukrajině. Kdyby ho chtěla, tak tu válku vůbec nezahájila. Kdyby ho chtěla, tak souhlasí s mírovými jednáními. Kdyby ho chtěla, tak brutálně nevraždí, záměrně necílí na civilisty, na ženy, děti, nevinné bezbranné občany Ukrajiny,“ prohlásil nedávno ředitel BIS generál Michal Koudelka. Ale přesto to působí tak, že mnoho českých občanů sedá Rusku na "lep" ohledně jeho důvodů pro napadení Ukrajiny a jeho mírových proklamací a veřejně se staví na stranu Ruska, i když je zcela evidentní, že něco jiného Rusko prohlašuje a něco jiného fakticky provádí – je přesně tohle vše i důsledek ruských dezinformačních operací? Cílit na myšlení lidí a snažit se měnit jejich morální kompas? A jak v této oblasti koná BIS, aby Rusku tyto jeho aktivity a cíle překazila?

Popsala jste to velmi pregnantně. Ruská federace v oblasti šíření nepřátelské propagandy navazuje na tradici Sovětského svazu. Nezměnil se obsah, ale výrazně se proměnily technické možnosti jeho šíření. S příchodem internetu a dnes i umělé inteligence je jejich úspěšnost mnohanásobně vyšší než před třiceti a více lety. Cíle jsou stále stejné. Podpora imperiálních zájmů Ruska, ovlivňování veřejnosti v cílových státech v tématech jako je zpochybňování demokracie, vzbuzování nedůvěry ve stát a jeho instituce, vyhledávání témat, která štěpí veřejnost, vykreslování Ruska jako poslední bašty starého dobrého světa a podkopávání základních pilířů, na kterých stojí hodnoty demokratického světa, kam patří humanita, svoboda slova, nezávislá média, otevřená politická soutěž a tak dále. Trochu bych relativizoval to, že mnoho českých občanů na ruskou propagandu skáče. Je jich mnohem méně než to ze zmanipulovaných výstupů zejména na sociálních sítích může vypadat. Ne každý, s kým se přete na sociální síti, je skutečný člověk. Co se týče možností BIS v boji proti ruské nepřátelské propagandě, tak jsou limitované naší zákonnou působností. Umíme o ní získat dost informací a dat, předáváme tyto informace zákonným adresátům a snažíme se o tomto problému mluvit i veřejně. Zakročit nám naše legislativa neumožňuje.

1. Nicméně je nasnadě, že monitorování dezinformací a jejich vyvracení není primární téma pro zpravodajskou službu, ale především pro vzdělávací instituce, novináře a politiky. Jaká doporučení by BIS v této oblasti poskytla těm, kdož se ve veřejném prostoru proti dezinformacím snaží "bojovat"?

2.  
3. Ředitel BIS je někdy vysmíván za údajnou naivitu a bojovníka s větrnými mlýny, když říká, že proti každé lži je potřeba postavit pravdu a tu sdělovat pokud možno rychle a prostřednictvím důvěryhodných osobností a institucí. Ovšem pokud se na to podíváme blíže, tak zjistíme, že tak to opravdu je, protože rozbíjet lež další lží by celý problém ještě zhoršilo. Nedělat nic je pak ještě horší strategií. Naše společnost je odolnější než si myslíme, máme relativně velkou síť skupin a organizací, které se v rámci aktivit občanské společnosti velmi aktivně věnují boji proti dezinformacím, mediálnímu vzdělávání, výuce moderních dějin. Je to dobrý základ, který jde zespoda nahoru, není tedy diktován mocí, ale přirozeným zájmem lidí o věci veřejné. Věřím, že se výrazněji zapojí i stát. Nemusíme přitom objevovat objevené, je řada zemí například severských a pobaltských, kde jsou v boji proti nepřátelské propagandě poměrně úspěšní.

4. Co se v této souvislosti týká umělé inteligence – jak její hrozbu v BIS vnímáte a jak se této oblasti věnujete, protože pomocí pokročilé AI fake tvorby se dá zcela fatálně rozložit důvěra lidí v pravdu, neboť časem nemusí být rozeznatelné, co je skutečná realita a co fake tvorba.

5. AI je další stupeň technického pokroku, který hraje do karet šiřitelům nepřátelské propagandy. Jako u řady jiných témat i tady se dá říci, že AI může být dobrý sluha, ale velmi zlý pán. Již dnes vidíme řadu více či méně úspěšných pokusů ovlivnit veřejné mínění falešnými fotografiemi, video produkty či hlasovými záznamy. Je stále těžší rozpoznat fikci od reality. Je potřeba se naučit ověřovat informace z více různých zdrojů, spoléhat se na tradiční média, kde je stále ještě editoriální politika, redakční rozhodování, ověřování faktů, prostor pro různé úhly pohledu. Kvalitní média v čele s veřejnoprávními pro nás tuhle službu dělají, oni jsou sítem, přes které by k nám neměly pronikat falešné informace. A poskytnu čtenářům radu: základním pravidlem je, že pokud se vám na první přečtení, poslech či zhlédnutí zdá nějaké informace šokující či neuvěřitelná, tak věřte, že to ve většině případů nebude informace pravdivá. Ověřte si ji třeba i s pomocí modulů AI, ale i u ní počítejte s tím, že není dokonalá.

V bezpečnostních kruzích opakovaně a se zvyšujícím se tempem zaznívá, že Rusko napadne některou další evropskou zemi – že prý máme výhledově pouze pár let se na celoevropskou válku připravit. Nicméně opravdu se západní zpravodajské služby domnívají, že ruský prezident bude čekat na to, až se vyzbrojíme a až se na ruský útok dostatečně připravíme? Není totiž již věkem nejmladší a bylo by proto logické, že bude chtít své imperiální choutky naplnit co nejdříve. V jakém časovém horizontu je dle zpravodajců BIS reálné riziko velké války v Evropě?

Žádný válečný konflikt nezačne z čista jasna. Předchází mu relativně dlouhé období, kdy právě například zpravodajské služby získávají informace nasvědčující tomu, že se ke konfliktu schyluje. V případě ruského útoku na Ukrajinu tomu nebylo jinak. Varovných signálů bylo mnoho včetně mohutné informační přípravy v podobě zahlcení veřejného prostoru ruskou a protiukrajinskou propagandou. Kdy a zda se Ruská federace rozhodne začít válku s Evropu a tedy s NATO je složité odhadnout. V tuto chvíli je Rusko zaměstnáno válkou na Ukrajině, ale určité signály o budoucí hrozbě vidíme. Rusko testuje evropské státy a jejich bezpečnost na pevnině i na moři, drony a letadla testují reakci na vniknutí do vzdušného prostoru v mnoha zemích, dochází k řadě sabotážních akcí v Evropě, za kterými stojí ruské zpravodajské služby a podle zpravodajských informací zveřejněných některými velkými službami už dnes ruské zbrojovky nezásobují jen frontu na Ukrajině, ale mohutně vyrábějí zásoby. To vše jsou signály, že by v budoucnu ke konfliktu skutečně dojít mohlo. Bude hodně záležet, jak dopadne válka na Ukrajině. Pokud Rusko uspěje a bude za svojí agresi odměněno, pak se obávám, že riziko velké války výrazně stoupne.

1. S tímto souvisí i sabotáže, ke kterým dochází v mnoha evropských zemích, Českou republiku nevyjímaje. Veřejnosti se ale doposud prezentovaly jen některé z nich. Nicméně předpokládám, že se jich na území naší republiky událo mnohem více – viz za poslední tři roky velké množství podivných různých požárů průmyslových hal, skládek odpadů i sil a seníků – můžete k tomuto sdělit něco dalšího nad rámec toho, co již BIS zveřejnila ve své veřejné výroční zprávě?

2.  

Tohle je velmi citlivé téma, o kterém vám podrobnosti sdělit opravdu nemohu. Řada případů sabotáží po celé Evropě byla medializována, o mnoha jiných se veřejnost možná nikdy nedoví. Ovšem je důležité upozornit na jednu důležitou souvislost. Nejde totiž jen o materiální škody, ale o morální následky. Rusko se stejně jako teroristé snaží nahlodat důvěru občanů v to, že je stát dokáže ochránit, ovlivňují náš způsob života, odčerpávají naše kapacity a šíří strach, který se u některých lidí může přetavit v jakési kapitulantství. To nesmíme připustit. Proto jsou tady organizace jako BIS, armáda a policie, které dnem a nocí chrání tuto zemi.

1. Islámský terorismus je taktéž nadále přítomná výrazná hrozba pro západní civilizaci a samozřejmě nejen pro ni. A i díky BIS byl v Německu nedávno zadržen člen Hamásu, který se v Evropě chystal v rámci organizované skupiny spáchat teroristické činy. Zároveň byl ředitel BIS i mezi "vybranými", kdož shlédli záběry ze 7. října 2023 z Izraele – tedy záběry toho, jaké šílené brutality jsou hamásníci schopni spáchat na všem živém. Jak si proto v BIS vysvětlujete, že i v České republice se najdou lidé, kteří tyto šílené brutality spáchané ze stran Palestinců vůči Židům přehlížejí či bagatelizují a de facto dle "notiček" Hamásu pravidelně demonstrují – a to často až agresivně – proti Izraeli?

Stejně jako Rusové tak teroristé zneužívají to, co my považujeme za svaté svobody. V demokratických zemích máte právo na názor a jeho svobodné šíření. Je to jeden ze základů našeho civilizačního prostoru. Ten je ovšem zranitelný ve chvíli, kdy se ho někdo rozhodne zneužít pro nepoctivé cíle. Někdy je těžké rozlišit, kde končí svoboda slova a začíná teror. To, co se děje například o letošním adventním čase v některých západních metropolích, je už za hranou a postižené země na to budou muset najít odpověď. V České republice se propalestinské skupinky projevují nenásilnými pochody, vlajkami a transparenty, ale ta intenzita například s protesty v Bruselu či Berlíně je nesrovnatelná. Konflikt na Blízkém východě je také soubojem informačním a někdy se zdá, že na tomto poli Izrael situaci mohl podcenit. Hamásu se daří šířit vlastní často lživou propagandu velmi dovedně včetně proniknutí jejich narativů do mainstreamových světových médií viz skandály v britské BBC.

A do jaké míry je islámský terorismus "propojen" s ruskou agresí? Je totiž zcela evidentní, že i migrace z islámských zemí je součástí hybridní ruské války proti Západu – viz například nelegální migranti v Bělorusku a podobně.

Neřekl bych, že se jedná přímo o propojení, ale spíš o zneužití situace ze strany nedemokratických režimů v Rusku a Bělorusku. I v tomto případě jde o využití „slabin“ demokratických systémů v Evropě. Západní státy dlouhá desetiletí budovaly multikulturní společnost založenou na základech humanity a rovnosti. Dnes stojí před nutností přístup zásadně přehodnocovat, protože lidskoprávní přístup a otevřenost postupem času začaly být závažným bezpečnostním rizikem.

1. Nedávno BIS "rozjela" instagram, kdy jedním z jeho cílů má být přiblížit službu a zpravodajskou komunitu veřejnosti a podpořit tím zároveň i nábor nových uchazečů. Jaké jsou nejdůležitější morální a odborné kvality, které musí uchazeč o službu či práci v BIS splňovat? A kolik procent uchazečů ročně výběrovým řízením neprojde?

Studenti se mě často ptají, jakou konkrétní školu by měli studovat, aby byli vhodnými uchazeči o práci v BIS. K jejich překvapení jim vždy odpovídám, že to není podstatné. Zásadní je, jak mají nastavený vnitřní systém hodnot, jaký vztah mají ke své zemi, jak moc se chtějí podílet na obraně svých rodin potažmo svého státu. Pokud máte vysokoškolské vzdělání, jste jazykově vybavení a jste bezúhonní, pak pro vás BIS najde uplatnění, pomůže vám rozvinout vaše schopnosti a dovednosti. Nechoďte k nám za dobrodružstvím ve stylu Jamese Bonda, nehlaste se kvůli zajímavému finančnímu ohodnocení, ale hlaste se ve chvíli, kdy budete vědět, že chcete víc, než chodit do zaměstnání, že chcete převzít odpovědnost a mít poslání s přesahem. Zájemců máme pořád dost, ale přijímací proces je poměrně náročný a těch, kteří neuspějí, je výrazně víc než těch, kteří nakonec do služebního poměru nastoupí.

1. Co by měl zájemce o službu či práci v BIS udělat jako první? A jaká je standardní doba výběrového řízení k BIS, pokud je do něj uchazeč po úvodním "sítu" vpuštěn?

2. Na začátku je to velmi podobné jako při zájmu o nástup, do kterékoliv větší organizace. Na stránkách www.bis.cz/kariera najde uchazeč všechny potřebné informace, vyplní dotazník s informacemi o sobě a napíše motivační dopis. Pokud uspěje, tak jej čeká už trochu náročnější proces.

3. To nejdůležitější je bezpečnostní prověrka, kdy každý důstojník BIS musí být prověřen minimálně na stupeň tajné, musí zvládnout psychotesty, zdravotní prověření a fyzické testy.

4. Uchazeči musí počítat s tím, že celý přijímací proces trvá zhruba tři čtvrtě roku. Proto studentům doporučují hlásit se už v posledním ročníku studia. Zájem máme ovšem i o zralejší uchazeče, kteří už mají něco za sebou a mají pocit, že své zkušenosti by mohli využít ve prospěch své země.

5. Zpravodajské služby jsou nadále převážně doménou mužů, a to včetně jejich vedení. Nedomníváte se, že by již možná bylo na čase, aby ve vedení zpravodajských služeb stanulo více žen? A propos – kolik žen aktuálně v BIS slouží a na jakých pozicích?

6. Ženy dnes tvoří téměř 40 procent příslušníků BIS a působí napříč službou v podstatě na všech pozicích. Dnes jsou i v čele některých týmů a jejich výsledky jsou skvělé. Výjimečné důstojnice najdete v analytice, operativě, IT i v zabezpečení. Je tedy jen otázkou času, kdy některá z žen stane i v čele zpravodajské služby. Ve světě už to není nic neobvyklého a bude to stále větším standardem.

7. Poslední otázku přenechám Vám.

8. Jste žena, takže mě pochopitelně zajímá, kde se vzal váš zájem o práci zpravodajských služeb a zda jste neuvažovala, že byste mohla pracovat třeba v BIS?

9. V redakci máme rádi různorodá témata, a tedy máme zájem i o témata související s bezpečností, což logicky směřuje i do oblasti zpravodajských – jak by laik řekl – tajných služeb. A mě osobně spíše vyhovuje z pozice novináře o zpravodajsko-bezpečnostní oblasti psát a "vyzvídat" od povolaných již zjištěná fakta, než být tím, kdo tyto informace bude v terénu pracně vyhledávat a zajišťovat, nebo následně třídit a analyzovat. Za redakci Vám děkuji za vstřícnost a možnost realizace tohoto rozhovoru.

10.  
11. Děkuji za zájem o BIS i prostor a přeji pevné zdraví a mnoho úspěchů.
12.  

WEB BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA

INSTAGRAM BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA

ZÁKON O BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBĚ

ZÁKON O ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽBÁCH ČESKÉ REPUBLIKY